Jméno: David Šeterle
Oblíbený citát::
"První, co musí každý pochopit a pocítit, je následující: jaké činy vedou člověka k věčnosti."
MEGRE, Vladimír. Zvonící cedry Ruska. Kniha osmá, 1. část, Nová civilizace
Autor o sobě:
Narodil jsem se 18. 8. 1986 v 9:42. V pondělí v chebské porodnici. V Chebu jsem taky vyrůstal a bydlel v panelákovém domě. Od mých dvou let byly rodiče rozvedení, takže „rodina“ byla velice široká. Jezdívali jsme do Puclic na Domažlicku, odkud táta pochází a odkud pochází babička z mamči strany, a taky na Brněnsko, kde měli své zahrady babička a děda (ještě širší „rodina“). Městský život jsem si tak dostatečně doplňoval vesnickým prostředím. Od roku 1996 jsem jezdil do Prahy za tátou, který tam začal žít. V roce 1998 přišla nepatrná, ale zásadní změna: přestoupil jsem na chebské gymnázium a otevřel svět rozumu. V roce 2002 se roztáčím ve víru života, který byl tehdy normální. Prohlubuji přátelství. Poznávám „pařby“, marihuanu, hospody. O dva roky později jsem ze svých psychických závislostí na dně a začínám přemýšlet, otevírat se celému životu. Setkávám se poprvé s duchovní literaturou, Reiki, dalšími lidmi. V roce 2005 začínám psát a tvořit, posílám své texty do soutěží. 2006 je pro mě rokem dokončování a nových začátků. Dopsal jsem práci Pýthagorás ze Samu aneb Láska k Moudrosti, začal jsem se prakticky zajímat o Rodovou osadu, v květnu jsem odmaturoval a od října studuji na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity. Poznávám nové lidi, sním o prostoru, kde by každý mohl žít přírozeným způsobem života, společně tvořit, poznávat sám sebe a rozdávat lásku. Věnuji se otázkám způsobu života, stravy, poznání a Lásky.
David
www.cestydusi.cz
Oblíbený citát::
"První, co musí každý pochopit a pocítit, je následující: jaké činy vedou člověka k věčnosti."
MEGRE, Vladimír. Zvonící cedry Ruska. Kniha osmá, 1. část, Nová civilizace
Autor o sobě:
Narodil jsem se 18. 8. 1986 v 9:42. V pondělí v chebské porodnici. V Chebu jsem taky vyrůstal a bydlel v panelákovém domě. Od mých dvou let byly rodiče rozvedení, takže „rodina“ byla velice široká. Jezdívali jsme do Puclic na Domažlicku, odkud táta pochází a odkud pochází babička z mamči strany, a taky na Brněnsko, kde měli své zahrady babička a děda (ještě širší „rodina“). Městský život jsem si tak dostatečně doplňoval vesnickým prostředím. Od roku 1996 jsem jezdil do Prahy za tátou, který tam začal žít. V roce 1998 přišla nepatrná, ale zásadní změna: přestoupil jsem na chebské gymnázium a otevřel svět rozumu. V roce 2002 se roztáčím ve víru života, který byl tehdy normální. Prohlubuji přátelství. Poznávám „pařby“, marihuanu, hospody. O dva roky později jsem ze svých psychických závislostí na dně a začínám přemýšlet, otevírat se celému životu. Setkávám se poprvé s duchovní literaturou, Reiki, dalšími lidmi. V roce 2005 začínám psát a tvořit, posílám své texty do soutěží. 2006 je pro mě rokem dokončování a nových začátků. Dopsal jsem práci Pýthagorás ze Samu aneb Láska k Moudrosti, začal jsem se prakticky zajímat o Rodovou osadu, v květnu jsem odmaturoval a od října studuji na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity. Poznávám nové lidi, sním o prostoru, kde by každý mohl žít přírozeným způsobem života, společně tvořit, poznávat sám sebe a rozdávat lásku. Věnuji se otázkám způsobu života, stravy, poznání a Lásky.
David