ODPUŠTĚNÍ
je
dar,
který dáváme
sami sobě.
Je čas nechat odejít stará zranění z minulosti...
*********************************************************************
Už se vám někdy stalo, že vám někdo udělal něco, co vás zranilo natolik, že jste mu nikdy neodpustili? Samozřejmě že stalo! Na této planetě není jediný člověk, který takovou zkušeností neprošel. A zřejmě mnohokrát... Problém je však v tom, že se veškerou tou starou bolestí připoutáváte k minulosti. Můžete si svým postojem dokonce fyzicky ublížit, například přivodit si rakovinu nebo infarkt.
Co s tím? Jak se zbavit dávné bolesti? Odpověď je jednoduchá: Použijte sílu odpuštění. Teď si možná říkáte "Jak jí můžu odpustit, co mi udělala?" Možná by vás mohlo inspirovat zjištění, že udržováním těchto starých pocitů ubližujete pouze sami sobě. Člověk, který vám "ublížil", nemá určitě ani tušení, jak se cítíte, takže jeho tím netrestáte. Trestáte jen sami sebe.
Cokoliv vyšlete, to se vám vrátí. A to je další důvod, proč byste měli odpustit. Všichni děláme chyby. A také věci, které ostatním ubližují. A přesto každý z nás jedná, jak nejlépe dovede - v důsledku znalostí, informací a zkušeností, které v tu chvíli má. To platí jak o vás, tak o "nich". Pokud by bývali dokázali jednat tenkrát lépe, udělali by to.
Když někomu odpustíte, určitě to neznamená, že souhlasíte s tím, co udělal. Jen se na tu věc podíváte z jiného úhlu a to vás osvobodí. V knize "Kurz zázraků" (poznámka: anglicky "A Course in Mirracles", vydala "The Foundation for Inner Peace" v New Yorku v roce 1976, autor neuveden - kniha byla údajně napsána formou channelingu) se říká, že chyby ostatních vidíme jako hříchy, kdežto naše vlastní chyby považujeme za omyly. Zkuste se teď na tím zamyslet a řekněte upřímně, jestli to platí i o "tamtom", co vám "ublížil". Podívejte se na celou tu situaci z jeho pohledu. Jeví se to stejně jako dřív? A teď se na to podívejte ještě z pohledu třetí osoby, která o celé záležitosti nic neví. Nacházíte ještě jinou variantu?
A teď si promluvíme s kouzelným zrcadlem. (Ve skutečnosti je vhodné jakékoliv zrcadlo, kouzlo spočívá ve vás.) Všechny naše vztahy jsou zrcadla. Přitahujeme takové vztahy, které nás mají naučit něco o nás samých.
Zklidněte se, vezměte si zrcadlo a zeptejte se sami sebe: "Co jsem se měla naučit, když jsem si do života přivolala tento vztah?" Zahleďte se hluboko do svých očí a nechte přijít odpověď. Všechny odpovědi, které potřebujete slyšet, jste vždy měli, máte a budete mít uvnitř, v sobě. Pokud zjišťujete, že přitahujete takřka zákonitě jen problematické vztahy, zkuste najít jejich společného jmenovatele, abyste se mohli naučit zamýšlenou lekci. Napište si cokoliv, co vás napadne. Neodsuzujte se, nekritizujte se. Důvod, proč to celé podstupujete, je znovunabytí svobody, nikoliv obviňování sebe sama.
Pokud se neponaučíte, mohu vám zaručit, že se ve vašem životě bude objevovat stále stejná osoba. Možná bude vypadat trochu jinak, ale vy si po čase budete říkat "To snad ne, už zase..."
Podívejte se znovu do kouzelného zrcadla a řekněte: "Nechávám odejít potřebu být nešťastný." a také "Zasloužím si být šťastná a spokojená." A pak řekněte tomu, komu chcete odpustit: "Odpouštím ti, že nejsi takový, jakého jsem tě chtěla. Odpouštím ti a dávám ti svobodu."
Jestliže se vám tato slova nedaří říct nahlas, tak si nejdříve vezměte papír a tužku a napište tomu člověku naštvaný dopis. Nic nezadržujte! Všechno napište přesně tak, jak vás to napadá. Až budete mít dopis dopsaný, roztrhejte ho a spalte na bezpečném místě. Přitom řekněte: "Odpouštím ti, že nejsi takový, jakého jsem tě chtěla."
Opakujte cvičení stále dokola, dokud nepochopíte, co jste si z daného vztahu měli odnést za zkušenost, co jste se měli naučit a dokud budete cítit sebemenší bolest. Sdělte vesmíru, že jste ochotni propustit sami sebe z vězení minulosti. Když necháte minulost odejít, otevíráte se novým a báječným budoucím zážitkům. Nenechávejte Dobro čekat! Jednejte teď!
Afirmace: "Odpouštím a dávám si svobodu."
Přeložila: Kateřina Miltner
