Asi po roce studia homeopatie mě přepadl stísněný pocit, že tomuto směru nemohu porozumět, je příliš složitý a neuchopitelný. Až po pár měsících jsem zjistila, že pouze rozumem homeopatii chytit nemohu. Některá pravidla jsou dána, ale na systém léčby jako takový nelze nahlížet lineárním myšlením. Byla jsem nucena otevřít svou mysl, být hledačem či studium homeopatie vzdát a ubírat se dál jistotami, které dává řád a pravidla jiného léčebného systému. U studia jsem setrvala. Homeopatie mi vyléčila mé fyzické neduhy a změnila kus mé osobnosti. Nyní již homeopatii praktikuji. Někteří klienti reagují ihned na podaný "lék", někteří až po určitém "léku". Záleží i na nich samotných, zda-li proces podpoří tím, že začnou zpracovávat to, co se jim bude dít a prožívat emoce, které např. kdysi prožívat nechtěli či nemohli. Mám radost, že mohu být s nimi na cestě, kterou se vydávají. Jsem přítomna jejich změnám fyzickým a zejména psychickým. Nevšímám si odpůrců homeopatie. Každý věříme něčemu jinému. Pro mne je důležité, že lidem je lépe.
Zvolíte-li si tuto léčebnou metodu, počítejte s velkými změnami. Největší šok je, že funguje zcela opačně než klasická medicína, takže Vám nejprve nebude lépe a lépe, ale naopak hůře a hůře. Homeopatie otevírá naše potlačené věci a to nejen bolí psychicky, ale často se vše somatizuje. Ptejte se svého homeopata, zda-li se léčil sám homeopaticky. Pak Vám bude více rozumět, až mu budete telefonovat, že už to prostě nevydržíte:).
