Před pěti lety začala jedná obyčejná žena z Moravy věřit na zázraky. Proč ? V té době byla těžce nemocná, lékař zjístil, že má rakovinu. Její manžel přišel o práci a aby toho nebylo málo, cítila, že jsou proti ni prováděny útoky prostřednictvím černé magie.
Jela vyřizovat nějakou záležitost do vedlejšího města. Kostel na tamním náměstí měl pootevřené dveře a paní podlehla neodbytnému dojmu, že jsou otevřené právě pro ni. Vešla dál a její pozornost upoutala socha stojící asi deset metrů za uzavřenou kovovou mříží. Byl to muž, měl dlouhé černé vlasy a vousy. Na sobě měl dlouhou modrou řízu. Nemohla od něj odtrhnout oči, jeho zjev ji fascinoval - úplně hypnotizoval."
Čtenářka píše : ,,Začala jsem s ním v myšlenkách komunikovat. Poprosila jsem ho o tři přání. Ať manžel najde práci, ať se uzdravím, ať ustanou útoky z jiného světa na mou osobu. Požádala jsem ho zároveň, aby mi dal nějaké znamení, jestli mne vyslyšel. Pokynul mi rukou. Myslela jsem, že se mi to jen zdá, tak jsem znovu poprosila o znamení. Jeho šat se rozvlnil a opět mávl rukou. Poděkovala jsem, ale stejně jsem si myslela, že se mi to snad jen zdálo."
Žena chtěla kostel opustit, ale nemohla se pohnout. Ruce ani nohy ji neposlouchaly, byla celá ztuhlá. Tak svatého poprosila, ať ji propustí, jinak, že ji ujede autobus.
"Na to jsem ucítila, jak se mi nad hlavou rozlévá zvláštní světlo, které postupně prostupovalo celé mé tělo, potom jsem už byla volná, mohla jsem jít."
To vše se stalo v den, kdy její manžel volal do jisté firmy kvůli zaměstnání, ale byl odmítnut, řekli mu, že pro něj volné místo nemají. Za dva dny se však z téže firmy ozvali sami, že může nastoupit.",,Paní se skutečně uzdravila z nemoci a opět může pracovat, útoky rovněž přestaly. Všechno se náhle vyřešilo jako mávnutím kouzelného proutku."
,,Když do města zavítala znovu po půl roce, zamířila opět do kostela, chtěla osobně svaté soše poděkovat. Ale ta socha tam nebyla a všichni lidé, kterých se ptala, ji tvrdili, že tam nikdy žádnou sochu takovou neměli."
Žena z Moravy
