Obrana astrologie
Je podstatný rozdíl mezi novinovým horoskopem (který zhusta plodí redaktoři - nikoli astrologové - nad vínkem ve vinárně před uzávěrkou) a individuálním osobním výkladem na míru, který bere v úvahu i ostatní prvky horoskopu, jež dávají osobnosti právě onu jedinečnost. (Ono někdy sluneční znamení má na osobnost malý vliv - záleží na umístění dalších planet.)
Rozdíl bych popsala jako mezi chatařem (tj. účastníkem nějakého diskusního chatu), jehož výlevy jsou plné gramatických i stylistických chyb, a investigativním novinářem.
Skutečná astrologie vyžaduje dlouholeté studium a tvrdou práci na sobě, intuici, lásku k lidem.
Nepopírám, že je mnoho "kolegů" (bohužel možná většina), kteří papouškujeí obecné pravdy. Ale jako v každém oboru je i mezi astrology kromě řady poctivých lidí, kteří druhým pomáhají vyznat se v životě, rovněž mnoho šarlatánů a nedouků - to však neopravňuje k tvrzení, že dotyčný obor je nefunkční pavěda.
Jeden čtenář napsal, že "lidi jsou prostě strašně hloupí a nechají se snadno zblbnout" - jen podotýkám, že on o astrologii ví právě tolik, kolik se dočetl v populárních čtenářsky vděčných magazínech, ale má jasno.
A i kdyby byli lidi "strašně hloupí", tak je přece jejich věc, zda svoje peníze investují do kvalitního osobního horoskopu, který je posune na jejich cestě k plnějšímu životu, nebo zda si koupí třeba značkovou bundu.
Na závěr bych si dovolila ocitovat jednu vyprávěnku, již volně cituji:
Jeden významný vědec svého času debatoval s Newtonem o astrologii, a snažil se mu dokázat, že nemůže fungovat. Newton ho vyslechl a na závěr se ho zeptal, jak dlouho astrologii studoval; dotyčný odpověděl, že ne, protože to přece nemá smysl. Newton odvětil, že on astrologii studuje 20 let, takže VÍ, že funguje.
I kdyby tento příběh nebyl pravdivý, je to hezká metafora, která se dá aplikovat na mnohé z našich životů, ne?
