Dlaní horkou od lásky
Další píseň, která mé Srdce nadchla, je „Maluj zase obrázky“ od Hany Zagorové. Ač z roku 1970, ač obalená mnoha zcestnými představami, obsahuje nadčasový text, který je dneska, kdy konzumní kultura jen vzkvétá, obzvláště aktuální. Příběh v textu je jednoduchý: láska mezi mužem a ženou, ač spojená s prostým životem a radostí („Měli jsme dva hrníčky, čtyři talíře / vyzdobené sluníčky přímo od malíře“) je postupem času nahrazována přepychem a představami o spokojenosti („Krasné auto v garáži, přepychový byt / dovolené na pláži, touha mít a dobýt“).
Tento příběh lze připodobnit k jakékoliv lidské činnosti. Velice známý je ve vztahu mezi mužem a ženou: počáteční milenecká láska se mění v praktickém životě ve stereotyp a láska odchází. Radost a nadšení z práce se proměňuje ve všednost a těžké břemeno a láska odchází. Lidský život sám: dětství prodchnuté přirozenou láskou a radostí se proměňuje ve starost, strach a lásce se vzdalujeme. Láska odchází nebo my odcházíme od Lásky?
Maloval jsi obrázky dlaní horkou od lásky, /
...
Maloval jsi obrázky krásně, ale bez lásky, /
...
Maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky!
Člověk je ve svém přirozeném stavu vědomou bytostí. Ve svém přirozeném stavu žijeme v plném vědomí, v pravdě, v lásce, blaženosti a radosti. Co když ale ještě nejsme vědomé bytosti, co když si nejsme vědomi důsledků svých činností? Co když jsme si přáli vyzkoušet si stav ne-vědomí?
Můžeme buď pod tíhou života, fyzické a duševní bolesti, proniknout k pokoře k životu a vděčnosti k životu. Můžeme k těmto novým hodnotám proniknout i vlastním duchovním vhledem, vnímavostí ducha a představivostí duše. Mohli bychom každý pozorovat, co je v souladu s životem a co nikoliv? Které naše činy jsou v souladu s životem a které mu odporují? Který způsob života, způsob chování, způsob myšlení je jednotou s láskou a který je s láskou v rozporu? Jaký je vlastně „klíček k milování“, klíč k životu a lásce?
Hana Zagorová: Maluj zase obrázky. (Klip na YouTube, text v originále.)
