Co je vlastně jídlo? Proč jíme?
„Anastasia říká, že všechno, co roste na zemi, jsou materializované myšlenky Boha a že On všechno zařídil tak, aby se člověk nemusel obtěžovat problémy obstarávání jídla. Je třeba se pouze vynasnažit pochopit Stvořitelovu myšlenku a tvořit překrásné společně s Ním.“ Vladimír Megre
To, co jsem právě teď popsal, „jíst s radostí“ je skutečně základ, metoda – způsob, jak dojít k vašemu vysněnému cíli. Přemýšlíme-li o změně našeho stravování, je třeba přemýšlet o tom, jak jíme. Chceme-li změnit náš život, je třeba změnit způsob života. A obojí můžeme udělat právě teď a tady. Můžeme se rozhodnout.
Co je to štěstí? Láska? Život? Tvoření? Ach, skutečně nevím – respektive abych byl přesnější: vím na určité úrovni, ovšem zároveň vím, že bych potřeboval roky a celé životy k tomu, abych do plnosti prostudoval, promyslel a věděl. Abych byl šťastný, tak nemusím vědět, ale rozhodnout se. Rozhodněte se být šťastný, a tak to bude. Buďte šťastný. Štěstí, láska, život jsou jako voda, která proudí na soustavu vodních mlýnů: jedno kolo představuje vaši minulost, další budoucnost, další kola jsou zaměstnání, rodinu, sebepřijetí, seberealizaci, touhy, názory... a každý máme další a další kola a kolečka. Čím více vody, tím více se naše kola pročistí, roztočí. Tak jakou „vodu“ si zvolíme pro svůj mlýn života? - Živou vodu!
Na jiném místě už jsem psal o různých způsobech – typech stravování (Jídlo a způsoby stravování). Když teď zmíním různé typy stravování, chápejte to jako inspiraci, jako rozšíření obzorů. Pochopte, naše planeta už nebude nadále držet naš „sen“, naš svět, naši iluzi řádu, ve kterém jeden aspekt je normou a tvoří řád. Naše planetou touží po vědomé multidimenzionální Zemi. V našem tématu je to podobné: otázka toho, co a jak je „normální“ jíst, patří do starého světa. Dneska před začátek rozmanité společnosti, ve které každý člověk projeví plně sám sebe, a to v souladu s dalšími lidmi i Zemí. Zvu vás do této společnosti, ať už jako člověka, jenž respektuje druhé, anebo člověka, jenž se promění a vzestupí do této společnosti, do nové Země.
Můžeme rozlišovat všežravectví („všechno”), vegetariánství (bezmasá), veganství (rostlinná, neživočišného původu), vitariánství (syrová rostlinná strava), fruitariánství (ovoce a další plody), dýchavectví – breathariánství (Světlo – prána). Existují ještě další druhy a poddruhy. Každá země, každý kraj, každá rodina a každý člověk přenáší vlastní individualitu i do způsobu stravování a toho, co jí, a tak kromě základních pomyslných druhů a poddruhů vzniká nekonečné množství „krajových odrůd” a individuálních způsobů.
Ono všežravectví, možnost jíst všechno, odpovídá úrovni etiky „dělat všechno“, anebo ještě neukotvené morálky, neuvědoměné. Člověk má možnost vědomě si vybrat, jak bude myslet, jak se chovat, co dělat. Tato jeho volba se ukládá do podvědomí, ukládá se do paměti jeho těla (DNA). Lze s nimi pracovat: s láskou, vědomě a postupně. S láskou neboli bytostnou etickou odpovědností za tělo, které nám je Zemí propůjčeno. Vědomě neboli s nadšením, rozumem a moudrostí zkušených, učitelů či Vyššího já. Postupně neboli s určitým řádem: má-li být naše svobodná volba změnit podvědomí a strukturu DNA úspěšná, pak se má opírat o řád (práci na různých úrovních, v časové posloupnosti, se zásadami).
Na nedávné internetové konferenci několik světových autorit – inspirátorů, co se týče syrové stravy, položilo otázku: co je vlastně jídlo? Proč vůbec jíst? Jsou lidé, kteří žijí a „jedí“ ze Světla. To nemusí nutně znamenat, že by se naší zásadou a touhou mělo stát tak jíst. To je pouze důkaz, poselství, je to výkřik: hej, co to děláš, uvědom si, že to jde i jinak, že možná žiješ ve spánku, v iluzi! Jídlo bylo původně stvořeno pro radost lidí. Osvoboď se od svých předsudků, od svých programů a otevři se přirozenosti a životu. Poznej pravdu a ona tě osvobodí.
