Nevěra a pocit viny

E-mail od B.

Ahoj Tome,
děkuju za čas, který ses mi rozhodl věnovat...no, vše začalo seznámením s mým bývalým partnerem. Asi po dvou letech chození s ním jsem potkala kluka, který na mě na první pohled zapůsobil...jakoby jsme se už někdy viděli, oba jsme měli stejný pocit...srdíčko mi zaplesalo a já se zamilovala....ale dál jsem chodila s mým bývalým, protože můj známý-neznámý se ke mně nijak nevyjádřil(protože viděl, že jsem zadaná-zamotané, že?). Nedlouho po tomto seznámení jsem otěhotněla se svým bývalým a strávila s ním tři roky plné ponižování a zlomyslností...
Během té doby mne můj známý-neznámý navštěvoval...formálně, jako kamarád, přesto tam bylo pořád cítit jakési pouto. Moc zvláštní pocit, vážně. Po třech letech ve vztahu s bývalým parterem jsem toto soužití vzdala...jednou jsem ho podvedla, možná proto, abych si trošku zpestřila ten pustý život, možná v touze po lásce a pochopení...nikdy se to nedozvěděl....a dnes se za to stydím. Odstěhovala jsem se - začal mě bít, nechoval se hezky k mojí holčičce...
Nyní jsem mohla projevit svou náklonnost k onomu známému-neznámému...celou dobu na mě čekal, neměl žádnou známost, ačkoli on je velice pěkný muž, nezačal s žádnou ženou vzah, protože v srdci měl mě...krásné, že? Problém je v tom, že jsem se mu přiznala, že jsem podvedla svého bývalého, tedy podvedla jsem ho v době, kdy tento známý-neznámý na mě čekal a doufal, že za ním zajdu, že ho kontaktuji, jakmile budu mít potíže, nebo ho jen budu potřebovat slyšet.....bohužel jsem nevěděla, že by o to, abych se ozvala, stál... Jeho dedukce byla zřejmá...podvedla jsem i jeho...proč jsem za ním nepřišla a raději se vyspala s někým jiným? Proč jsem mu nedůvěřovala? Proč? Proč, proč proč...slzy, výčitky, zklamání, beznaděj, konec ani nezačatého vztahu...

Dnes se má situace tak, že můj známý-neznámý stojí mezi rozhodnutím, zda mě přijmout i s mými chybami a nebo jít dál sám. Kolísáme mezi těmito protipóly a ztrácíme se v bludišti nerozhodnosti, naděje, zklamání, rozhořčení i vzteku....

Nechci být ve vleku událostí, cítím potřebu stát jaksi nezaujatě nad tím a cítit jistotu v sobě a ne ji hledat v partnerovi, přesto toužím po tom, aby se vyjádřil konkrétně a přijal mě k sobě a neměnil to podle toho, jak se zovna cítí ublíženě nebo milovaně...

Jde mi to těžko udržet si nadhled, vláčím se tím bahnem a říkám si, že z toho nevidím východisko, mám ho ráda, ačkoli mě zrańuje jeho nerozhodnost, toužím s ním strávit život, ačkoli mi astroložka nedoporučila toho člověka mít po svém boku v životě, že je plný protikladů, naznačovala mi, že ten pocit blízkosti a "toho jsem už někdy viděla" může být také dáno tím, že jmse mohli být v minulém životě sourozenci, což by prý naznačovaly i hvězdy...

Abych řekla pravdu, Tome, jde mi z toho hlava kolem. Mohl bys mi, pokud jsem nepsala příliš zmateně na tohle něco poradit? Připadám si někdy jako ztracený případ...přesto jsem člověk se srdcem bojovníka a nehodlám vzdávat něco, co by mohlo mít perspektivu a co by mohlo povznést mě i jeho výše.

Mimochodem...oba jsem žáci jednoho mistra, máme podobné návyky jak ve stravování, chování, máme podobné ideály, cíle a zájmy...

Tome, kudy bys z toho viděl cestu...? Co mám na sobě změnit?

B.



Má odpověď:

Milá B.,
v prvé řadě: Ty se nemusíš nikomu za nic, co jsi udělala, omlouvat a nikomu nic nedlužíš. Maximálně sobě, ale pokud se přijmeš s tím, že jsi udělala co jsi udělala a odpustíš si, pak zde není problém. Nedlužíš nic ani známému-neznámému. To, že on se rozhodnul počkat (-možná u něj jen nebyla příležitost se seznámit, ale to není důležité), je JEN jeho věc a nikoho jiného. Bylo to jeho rozhodnutí a on Tě tímto rozhodnutím nemá právo kamkoli i nepřímo tlačit (např. do vztahu s ním, do pocitu výčitků apod.). Šel do toho "počkat na Tebe" s vědomím, že mu nikdo nezaručí, že s ním někdy budeš. Čistá láska miluje bezvýhradně a nemá podmínky, jaká bys měla být. Co jsi udělala, nezměníš, ale můžeš se z toho poučit pro příště (a nebo ne, to je JEN na Tobě). Nikomu nepřísluší Tě soudit a ani já to neudělám - v dané situaci ses zachovala jak jsi to cítila a dělala jsi co jsi dělala, protože jsi v tu dobu byla jaká jsi byla. Teď je tu nová přítomnost.
To je jako bych se já měl cítit vinen za to, že jsem chodil s přítelkyní (se kterou jsme se rozešli) namísto toho, abych rovnou chodil s tou Pravou, kterou jsem možná ani ještě nepotkal a která bude po mém boku po celý život.

Vykašli na astroložku, znamení a "romantické čekání" známého-neznámého a řekni si sama, co chceš Ty. Zjisti, co chceš. A možná, že v tom nejobecnějším přání dokonce známý-neznámý ani nebude a bude to jen "Chci štěstí pro sebe a svou holčičku". Pak jdi a toto své přání začni naplňovat - "pozvi" si lidi do svého života, kteří jej budou chtít s Tebou sdílet a ti, kteří Ti v něm budou bránit, u nich se nejprve podívej, kterou Tvou osobní vnitřní vlastnost bránící Ti ve štěstí Ti odrážejí (-neboť oni jsou odrazem nějaké Tvé vnitřní vlastnosti), a pak se jim vyhni. Pokud Tě bude známý-neznámý tlačit někam, kam nechceš, řekni mu, že Tvá představa o štěstí je jiná, že Tě vyčerpává a že Ty jdeš dál. Otázkou je tedy nejen, jestli on Tě chce nebo ne (neboli jestli Tě přijme takovou jaká jsi), ale jestli i Ty chceš jeho.

Co máš tedy dělat? Přijmi svou minulost a žij přítomností - tím co chceš. Já nevím, který muž je pro Tebe tím pravým - možná, že je to známý-neznámý a možná je to nějaký Pepa z Depa, kterého potkáš za měsíc a který bude dobrým otcem Tvé holčičky. Vím jen, že i když známý-neznámý na Tebe "romanticky čekal", k ničemu Tě to nezavazuje a že pokud Tě miluje, znamená to, že by Tě měl přijmout takovou jaká jsi.

Přeju Ti hodně štěstí...

Tom


Odpověď od B.:

Ahoj Tome,
děkuji za Tvůj názor, někdy člověk nedokáže zformulovat své pocity tak, jak by si přál a když to druhý člověk vystihne, pak je to ulevující. Souhlasím s tím, co jsi napsal, je to moudré a lidské a ulevující. Pravdou je, že člověk minulost nevymaže, lze se z ní jen poučit. A nejsem zavázaná ničím, pokud se zavázaná necítím a nerozhodnu se pro to.
Ještě jednou děkuji a i Tobě přeji štěstí a harmonické mezilidské vztahy
B.