Ne každá bota se hodí na stejnou nohu

Následující text byl původně míněn jako malá pomsta mé profesorce češtiny za příšerná témata na, která jsme měli napsat fejeton. Věděl jsem, že paní profesorka je ukázkový materialista a jako pedagog považuje myšlenku waldsdorfského školství za formu sektářství.

Kolikpak na světě může být nohou? Určitě je to pěkně velké číslo, když si vezme že, kdejaký malý hmyzí člen jich často má i několik desítek- třeba taková housenka. Ikdyž popřemýšlíme nad počtem lidských nohou na světě, dostaneme vysoké číslo- něco přes 12 miliard (když nepočítáme nohy našich nebožtíků. ) Vůbec za poslední staletí se jistojistě počet nohou ohromě zvýšil. Ano, to že je na světě mnoho nohou je všem jasné a také je nám nad slunce jasná další věc, která je na nohou zajímavá a to ta, že nohy nejsou stejné. Každý člověk má své dvě nohy jiné od ostatních.

Jeden má nohy úzké, druhý dlouhé, třetí široké, čtvrtý zase krátké, pátý také, šestý onaké atd. Když již máme tyto vědomosti o nohou, pak nás jistě napadne že i boty musí být různé a také to, že ne každá bota se hodí na stejnou nohu. Je vědecky dokázáno, že na dlouhou nohu krátkou botu, bez poškození dotyčné nohy, nenasadíte i kdyby jste svolávali všechny svaté. Podobné je to s dětmi a učením. Každé dítě se vyvíjí a roste jinak něž druhé. Jednomu jde nejdřív více matematika a později dohoní jazyky, které mu zpočátku nejdou. Druhý je zase dobrý humanitních vědách, ale písemnou práci, třeba i právě z jeho oblíbených humanitních věd, zkazí a naopak za ústní zkoušení dostane jedničku. Třetí má dyskalkulii, i lehké příklady nespočítá kdyby je se na hlavu stavěl. Každé dítě má jiné nohy. Ovšem existuje zde školství, které vytvořilo jedny univerzální železné boty, které dětem násilím nazouvá- školní osnovy. Je jasné, že děti si tyto boty jen těžko nazouvají a často je železná bota velmi tlačí. Ty děti, kterým se tato neohebná bota nepodaří nasadit jsou považovány za hloupé a špatné. A přitom jak je to směšné…je snad vaše dlouhá noha špatná, když si nasadíte krátké boty?

Každé dítě zkrátka potřebuje svůj vlastní pár botou, které budou přesně pasovat na jeho nohy- osobní přístup učitele, vlastní vyučovací program. Již existuje první továrna na vzdělávací pohodlné boty pro děti, tím jsou Waldsdorfské školy. Zatím se zde převážně jen děti, které mají nějak zvláště odlišnou nohu a tu železnou si neobuly. Jakpak by to asi vypadalo, kdyby se podobných továren postavilo více, pro kolik tisíc dětí by se učení změnilo z „mučení“ na radost..?

A že to nejde? Že je dětí příliš moc než aby každé mělo svůj pár vzdělávacích bot? Jak jsme zjistili na začátku lidských nohou je jistě mnohem více než dětí. A nosíme snad všichni stejnou botu? Ne , vyrábí se spousty různých velikostí, tvarů a stylů. Ano vyžaduje to jisté úsilí, ale výsledek za to stojí. Chodit můžeme v botách, díky které pro nás chůze není utrpením.

Hodí se každá bota na stejnou nohu?

Po té co jsem text přečetl před třídou se rudá paní profesorka nadechla a spustila. Obsah prohlásila za ukázkově propadagandistický a nějakou dobu se mě snažila přesvědčit, že waldsdorfské školy jsou „bacilem školství.“ Nakonec jsem, ale dostal 1 „-„ :) .