Drazí čtenáři,
když mi Andělská Fren (Lenka) poslala článek o sexualitě, řekl jsem si (po dlouhé diskuzi s ní na toto téma), že k němu musím napsat také svůj názor (jakýsi mužský / jangový protipól). S Lenkou se shodneme, že sexualita má jednak prvek pudový a jednak význam splynutí těl partnerů a jejich energií.
Sexualita jako pud
Lenka píše o tom, jak na ní muži pohlížejí většinou jako na objekt (sexuální touhy) a nikoli na člověka s duší. Napíšu „na obranu“ pár slov o mužské sexualitě. Od puberty se u mužů začíná projevovat pudová sexualita, což zjistí zpravidla tak, že jim ženy přijdou sexuálně přitažlivé a začnou pociťovat automatické kupění spermií v těle. Pokud toto neřeší sexem nebo masturbací, objeví se noční poluce, což je fyziologický jev vznikající ve zdravých mužských tělech projevující se samovolným výronem spermatu. Ti "šťastnější" z mužů u toho mají i zajímavé sexuální sny :-) . Je to zkrátka jako by se neustále plnila nádoba, kterou, pokud muž nevyprázdní, vyprázdní se po čase sama v noci polucí. Hladina sexuality je u každého muže jiná a muži s nižší sexuální potencí nemusí třeba „přetlak“ ani pociťovat. S nakupěním této mužskosti v těle se pochopitelně mění psychika a muž občas (jak říkají některé ženy) „myslí penisem“. Může se chovat i proti vlastnímu rozumu (jak by se „kdyby nebyl „nadržený“ nechoval“ :-) ) a nutit partnerku k sexu nebo mít jakoukoli jinou potřebu „dostat přetlak svého mužství z těla“. V takové chvíli na muže sebemenší sexuální podnět působí mnohonásobně víc než když je „vyprázdněný“ – ať už je to minisukně ženy, hanbatý obrázek :-) , video s břišním tancem, mluvení o sexu nebo i jen přítomnost stálé sexuální partnerky v místnosti. Ženy na druhou stranu mohou s muži v tomto ohledu dobře manipulovat (svádět je), což platí ovšem i o sexy mužích.
U někoho se navíc zvýšená sexualita a neovládnutí svých pudů projeví až patologicky, a pak vznikají znásilnění, sexuální obtěžování či deviace. Neobhajuji zde pohlížení mužů na Lenku jako na objekt touhy. Jde jen o to, že ukočírovat své pudy není zas taková legrace (což jistě platí stejně tak u žen se zvýšenou sexualitou v těle). Takže rozhodně nelze obecně říct, že "muži jsou prasata a ženy jsou děvky" :-) Potlačovat své pudy také není dobré, protože ty se dříve nebo později projeví. Východiskem by bylo naučit se spotřebovat přebytečnou sexuální energii a umět jí nasměrovat jinam. Existují na to techniky, ale o nich si budete muset přečíst zatím bohužel někde jinde :-)
Partnerský sex
Pater Tomáš Halík na své přednášce o šestém přikázání „Nesesmilníš“ řekl, že sex z hlediska křesťanství patří pouze do manželství (jak se říká „nejdřív kostel, potom postel“) a slouží nejen k plození dětí, ale (relativně nově se přijalo, že) má sloužit i k „upevnění svazku manželského“. Halík přiznává, že jsou i katolické páry, které se honem honem hrnou do manželství, aby mohly mít sex.
Vzhledem k tomu, že v moderní společnosti je předmanželský sex naprosto běžný a já nejsem křesťan, budu hovořit o partnerském sexu. Sex v páru může mít pochopitelně čistě pudovou podobu – vzájemně se ukojit. Na druhé straně je zde jakési duchovní poslání sexu, které bych nazval „sex jako splynutí dvou těl“, tedy sex k „upevnění svazku partnerského“. Dneska je, jak píše Lenka, bohužel běžné, že pár spolu má sex než se pořádně partneři poznají. Už jsem zde psal o ideálním stavu čisté lásky a vzájemném přijetí (nikoli jen prvotní zamilovanosti). A bavím-li se o ideálním stavu, pak by sex měl mít svůj hlavní účel v upevňování a prohlubování vzájemného přijetí dvou partnerů - láska na fyzické úrovni, vzájemné odevzdání si svých těl, předávání si při sexu nejen energie sexuální, ale i energie lásky. Kdy je správný čas na sex také nelze říct, protože je to individuální, ale píšu-li tady o „ideálním stavu“, pak by to mělo být když dojde ke vzájemnému bezvýhradnému přijetí dvou alespoň do určité úrovně. Partnera určitě nepoznáte během jednoho týdne nebo měsíce, kdy jste ještě slepě zamilovaní (a cítíte k tomu navíc sexuální přitažlivost), ale pořádně nevíte, kdo vedle vás vlastně je. Asi je klasika říct „milujte se až budete oba cítit, že jste na to připravení“. Pokud se tak kdykoli během vztahu nebudete cítit, nenechte se k sexu donutit, protože pak jistě nebude z lásky, ale jen z ukojení pudu nebo ze zvyku.
Je dobré ale také říct, že sex není nic špatného – je jen určitým projevem buď pudu nebo odevzdání se a přijetí těla nebo obojího. Strach ze sexu je taky strach; a pokud máte partnera, který vás opravdu miluje a nemá vás jen jako objekt touhy (což se někdy hned nepozná), můžete se oba vzájemně sobě svobodně odevzdat. Další význam sexu je, že „že jsou lidé vedle sebe vzájemně nazí“ – že jsou „jak je Pánbůh stvořil“ neboli že nic před sebou neskrývají, a to i v přeneseném smyslu. Někdo má komplexy z toho, že má velké břicho nebo zadek, malá prsa nebo malý penis nebo např. jizvu někde na těle. Tím, že partner(ka) přijme vaše tělo a vy zase jeho/její, toto nepřijetí vlastního těla může zmizet.
Na světě je mnoho párů, kteří sexuální pud nebo sex s partnerkou považují za lásku, kteří sexem usmiřují hádky nebo kteří spolu hlavně kvůli sexu zůstávají. Ono rozeznat sexuální přitažlivost a lásku je někdy těžké. Zvlášť třeba pro člověka, který pravou lásku nezažil. Na fyzické úrovni ve vás sexuální pud může pulzovat v celém těle včetně srdce (nejen tedy "v kalhotách" :-) ), takže fyzično asi nebude optimálním měřítkem lásky. Chce to nahlédnout do sebe a upřímně se sebe zeptat "co na tom člověku milujeme". Jenže i zde si můžeme namlouvat „je hodný/hodná, a proto ho/jí milujeme“ , a přesto to za nás ve skutečnosti bude mluvit sexualita...
Takže nebojte se milovat sex, ale zkuste to z lásky a ne z čistého pudu, jo? :-)
Nezapomínejte, že Ani blízkost těl nemůže sblížit vzdálená srdce.
P.S.: Muži všech věků, Lenka není jen kus hezkého masa, ale má i duši! :-)
Součástí tohoto článku je i video Lenčina břišního Arménského šátečkového tance.
