Celé to začalo velikým přáním….jak už mnohé příběhy začínají, protože přání je hybným momentem většiny dějů na tomhle světě. A jaké to přání bylo? Začnu trochu zeširoka…protože kořínky mého vědění které se sbíraly k poznání, po čemže to vlastně toužím a co si přeji, se sbíraly také pěkně daleko od toho mého "bodu uvědomění"…
Při mé práci se sebou i s lidmi na odstraňování bloků v emocionální rovině, potažmo potíží na rovině tělesné jsem převážně pracovala "odshora": vždy jsem jako prvotní brala vyřešení problému na úrovni psychiky skrze pochopení a odstranění strachu, který jako neprůchodná zeď působil rušivě na volné proudění energií. Dovolím si tvrdit, že k nalezení a upřesnění takového bloku jsem si dlouhou praxí vypěstovala docela solidní citlivost…a mám také tu výhodu, že na svoje vnitřní otázky dostávám přímé odpovědi v jakémsi "informačním hologramu" - v té míře přesné, v jaké je svým vědomím dokážu odečíst.
A právě v téhle fázi se objevil problém. No dobrá - informace by byla k dispozici - v mentální úrovni vím o co jde. Sama se svými problémy pak dokážu pracovat dál - sestoupím v meditaci do emocionální podvědomé roviny, prožiju si znova negativní emoci kterou jsem měla doposud k dané situaci "připíchnutou", a skrze její pozitivní přijetí v okamžiku svého vědomého znovuprožití ji měním: dokážu-li to absolutně, příště už podobnou situaci budu pocitově vnímat úplně jinak, a tudíž se v ní dokážu i jinak chovat. Můj strach vedoucí mě k destruktivnímu způsobu chování - agresi či hře na oběť - je pryč….dokážu reagovat konstruktivně, a události dříve pociťované jako ohrožení mohu využít k prospěchu svému i ostatních kteří se jich účastní: nejsem už figurka postrkovaná po šachovnici života silami které mě ovládají, ale už jsem to já, kdo určuje co se bude dít….protože jsem skrze své zbavení se strachu k tomu získala dost vnitřní síly i odvahy, odvahy zachovat se "jinak" než přizpůsobením se momentální energetické hladině dané situace!
Jenže….když jsem se tuhle svoji "dovednost" snažila předat lidem kteří mě žádali o pomoc se svými problémy, zjistila jsem, že ne všichni to považují za tak jednoduché jako to připadalo mně. Někteří vůbec nevěděli o čem mluvím. Další logicky třeba i chápali o co jde, ale při "praktickém" provedení jsem často zjistila, že práce se svými emocemi je pro velké množství lidí nepřekonatelný problém, protože na ně doslova "nedosáhnou". Nevědí co se tím myslí, když se řekne "vezmi svůj strach a změň ho, změň svůj přístup k té situaci která tě až doteď ničila, vždyť to tak nemusí být!" Nechávají se svými emocemi dále ovládat, nechápou, že mohou SAMI určovat co chtějí cítit a jak se chovat, prostě už proto, že se k tomu rozhodnou…..ale proč to tak je? Proč když vědomí už VÍ, proč podvědomí stále dál vzdoruje, proč tahá lidi v určitých situacích i proti jejich vědomé vůli do stále se opakujících často sebedestruktivních vzorců myšlení, cítění i jednání? Slyšela jsem od nich TAK často: "Nemohu se změnit, to nejde. Prostě něco v tu chvíli jedná za mě, to nejsem já! Bojím se, nedokážu to, jsem tak slabý - slabá, nemám dost trpělivosti…" VĚDĚLA jsem, že k tomu aby se jejich vědomí znovu scelilo je nutné sebepřijetí v bezvýhradné lásce, aby znovu mohli dosáhnout na nepřijaté části sebe sama, které doslova za jejich zády tropily tu neplechu…
Ale k odstranění toho odmítajícího strachu kouskujícího vědomí na vzájemně spolu nemluvící malá Já je prostě nutné - nemít strach! A nejenže nemít strach, ale mít rád sám sebe natolik, aby člověk měl dost trpělivosti k té práci, která je za prvé hodně dlouhodobá, a za druhé ze začátku se zdá, že i při vynaložení maximální námahy….výsledky veškeré žádné. Protože v tomhle případě dorazit do "vnímatelného" cíle znamená obrazně řečeno zastavit rozjetý vlak svých energií, a dostat ho do pohybu opačným směrem. A setrvačnost starých, "zkamenělých" vzorců bývá taková, že se mi často zdálo o plavání proti proudu nikoli ve vodě, ale v medu.;-)
Zdálo se to jako začarovaný kruh. Jak z toho ven? Věděla jsem, že k získání odvahy je těm lidem třeba pevné odhodlání….a že to odhodlání jim může dát i tlak opakované a dlouhotrvající tělesné či psychické bolesti, když už se k němu člověk nedokáže dostat skrze cestu lásky. Ale proč by měli lidé trpět, vždyť je to tak zbytečné, a přece nikdy není k cíli jen jedna cesta, tak se musí najít i tady, i když sami nedokážou sebrat dost síly k opuštění svého strachu!
Přemýšlela jsem nad tím a pokoušela jsem se to vyřešit hodně dlouho. Nějaký čas jsem i spolupracovala s jedním léčitelem ze Slovenska, který dokázal lidem "narovnat" jejich "pokřivené" energie mnohdy tak, že tělesné obtíže okamžitě mizely. Jenže ne vždy….a taky ne vždy navždy.:-) Navíc - k čemu je jakékoli umělé narovnání čehokoli v nás, když nás to nedovede k pochopení lepší cesty, k celostnějšímu úhlu pohledu?
Uvědomila jsem si, že energie, která v lidech dokáže "rozmrazit" jakýkoli jejich blok, je jedině bezvýhradná láska, dokonalé sebepřijetí, které otevírá cestu k odmítnutým energiím v podvědomí, a zároveň propojuje vědomí člověka s neomezeným energoinformačním rezervoárem Já Jsem, poskytujícím veškeré možnosti k nápravě všech našich "energetických okruhů"-čaker do optimálního stavu. Jenže taková pomoc může být předána jedině rezonancí s energiemi v dokonalé podobě. Může ji uskutečnit jedině člověk, který ve všech těchto energoinformačních okruzích "zní" na rovině absolutního splynutí s Já Jsem, a může být předána pouze otevřenému člověku, který nabídne bez výhrad všechny své energie ke změně. Tak to dělal Ježíš: kdo uvěřil a otevřel se jeho energiím, byl vyléčen.
Ale já nejsem Ježíš, do stádia jeho dokonalosti mi zbývá ještě dlouhá cesta, ale přece toužím pomoci lidem tím, co už vím o zákonech bytí na myšlenkové úrovni, i když má přeměna v rovině emocionální a tělesné ještě zdaleka není dovedena do konce! Musím doopravdy čekat ještě celé ty dlouhé roky nebo i desetiletí, než ten proces mé vnitřní změny doběhne ke svému konci, dorazí až do fyzické roviny?
Mé úvahy se ocitly na mrtvém bodě - s mými současnými informacemi jsem nevěděla co s tím. A tak….formulovala jsem přání. Přání, které v sobě zahrnovalo tohle všechno s prosbou ke Všejednotě, aby mi do cesty vložila řešení. A to řešení přišlo, i když způsobem, který pro mě byl dost neočekávaný.:-o
Začalo to nevinně - dotazem jednoho mého kamaráda, který hledal rozšíření podnikatelského pole působnosti. Prý jestli bych nevěděla o výrobku, který by přinášel lidem prospěch nejen hmotný, ale i duchovní. Řekla jsem si - dobrá kombinace, to bych také brala, jen to najít…ale tak trošku jsem to nechala být. Pak jsem za čas mluvila s dalším kamarádem, na tohle téma přišla řeč, a já jsem se zmínila o tom nápadu. Odpověděl mi: "A co tachyony? Ať zkusí tachyony!" Něco mi to říkalo, už jsem se s tím slovem jednou setkala. Ale opět - jen jsem vzkaz předala dál adresátovi, blíž jsem se o to nezajímala. Člověk holt někdy potřebuje víckrát popostrčit, než mu něco dojde…:-))) V mém případě to bylo napotřetí. Jozef - můj kamarád kterému jsem předávala vzkaz o tachyonech - se tím směrem skutečně pustil, a nadšeně mi referoval o účincích. Zbystřila jsem pozornost….zní to náramně, ale nebude TO podvod? Nebude TO založené na placebo-efektu? A i když TO teda třeba umí všechno co se o tom povídá, k čemu pak bude úsilí člověka někam se dostat, pracovat na sobě, když TO všechno udělá za něj, zadarmíčko a bez práce???
Měla jsem milion otázek….a pochybností….a námitek…a vysloužila jsem si po telefonu nádherné seřvání, že hodnotím a nevím co, a že si hraju na chytrou, i když jsem to ještě ani nevzala do ruky, abych si na vlastní kůži vyzkoušela, co to umí...:-) To byla pravda…takže jsem to uznala, přečetla si knížku čímž jsem se připravila teoreticky, a jela jsem se přesvědčit, co to umí prakticky.
Hmm…mohu říci, že….slovně se o tom povídá MOC špatně.:-) Ale přece jen to zkusím, i když….vlastní zkušenost je v tomhle případě opravdu neocenitelná.
Zjednodušeně k teorii - tachyonové věci jsou určitým technickým postupem upravené na submolekulární úrovni tak, že se z nich stávají jakési antény - "prostupy" k energii nulového bodu. Skrze ně pak může k čemukoli co je v jejich poli působnosti přicházet taková energie, která je v současném okamžiku nejpotřebnější k vyladění do harmonie. A protože nulový bod zahrnuje všechny energetické možnosti spolu s informací o maximální harmonii vždy a všude, může je předávat kamkoli, kde jsou právě potřebné. Neexistuje možnost přeenergetizování, které vede do disharmonie "na druhou stranu", jak se to mnohdy stává u zářičů, které působí z nižších, frekvenčních energetických hladin. Působí to podobně jako reiki (které funguje na stejném principu, jenže přes lidi), a protože je to ukotvené ve fyzické rovině, má v poli působnosti zahrnutá všechny těla člověka, nejenom ta vyšší, jemnohmotná.
A praxe? Vzala jsem si do ruky kulatou šedostříbrnou destičku zatavenou do průhledného plastového obalu….a pozorovala svoje dojmy. První pocit - nezachytila jsem žádnou mně známou energii, žádné pocity, barvy, nic, s čím jsem se kdy setkala. Pochopitelně - dodatečně jsem si uvědomila, že vnímat můžu jedině nižší energie, které už mají frekvenci…a že tedy zachytím jen energetický pohyb doprovázející vyrovnání mezi oblastí některého mého těla která právě potřebuje energii, a tachyonovou anténou coby prostupem do nulového bodu. Soustředila jsem se na své vnímání - budou změny snad vnímatelné tady? Bylo to zvláštní….jako by se okolo mě "rozsvítilo". Jinak se to asi říct nedá: vnímala jsem jasněji, zřetelněji, s menší námahou, potřebovala jsem menší soustředění než jindy. Jako by zafungovala jakási "energetická podpora"…protože jemnohmotné vnímání funguje na tom principu, že člověk "dohlédne" jen tak daleko, kam (jak se jednou poeticky vyjádřil můj učitel) "dolétne světlo jeho vědomí". Dolétlo prostě trochu dál než obvykle..:-) A pak jsem si uvědomila další věc - ta anténa je jako brána, která se otevírá přesně tím způsobem, aby do projeveného bytí propustila přesně určené množství a kvalitu energie, která je potřebná pro vyřešení nějakého energetického deficitu či pokřivení! A také….když si o tu energii "řeknou" oblasti našeho těla, nad kterými nemáme žádnou vědomou kontrolu, funguje tenhle proces automaticky. Stejně, jako proudí reiki energie z rukou, které jsou přiložené na určitou část těla. Ale pokud se týká mého vnímání, které je pod mojí vědomou kontrolou: mohla jsem si ŘÍCT co potřebuju, ono je TO inteligentní, a odpovídá TO na moje podněty! Bylo to docela překvapení…ze začátku trochu šokující….ale pak velice příjemné.. :-o :-)Mohla jsem si říct - ale mohla jsem taky přijmout jen to, na co jsem stačila, nic víc. Prostě - dětem se dávají takové hračky, které dokážou využít ke svému i obecnému prospěchu….a kterými si nemohou nijak ublížit….až povyrostou, dostanou víc.:-)
A můj současný dojem: učím se zacházet s něčím, co má neuvěřitelné možnosti, a co mi je tím, jak si je zkouším, zároveň představuje….co mě samo učí…a co je omezené JEN tím, nakolik já přijdu na to, co se s tím dá dělat! Není to jen nástroj k tělesnému uzdravování a léčení, je to i nástroj k rozvoji vědomí! Rozsvícené světlo, které odkrývá, co přede mnou dosud zůstávalo zahalené, co mi pomáhá se podívat na svoje bloky abych je mohla vyřešit z nadhledu….a co totéž může poskytnout i ostatním! Moje přání se splnilo, Všejednota mi představila řešení… A tak - budu tuhle nádhernou cestu co se mně i druhým otevřela, využívat jak se dá…protože je to nádherný dar k objevování - sebe sama, světa, Boha…a doporučovat ji i ostatním (což tímto činím:-)), protože dar zůstává darem jen tehdy, když je šířen dál. A proto mají tyto stránky ještě další pokračování, kde se dozvíte víc o možnosti zvané tachyonová energie.
Pro mě je tato možnost i cesta k naplnění krásného hesla pana Eduarda Tomáše:
Subham astu sarvadžagatam!
Šťastny ať jsou všechny bytosti!
Óm.
Míla Rejlková
