Milí čtenáři.
Tento text vznikl poněkud netradičním způsobem, jako soubor otázek a odpovědí. Ptám se v nich, co je podstatou lidské existence, co je to vlastně lidské vědomí a jak funguje, a dá-li se nějak pracovat s omezeními, které často ve svém životě cítíme: jak vznikají a proč, a mohou-li se měnit jinak než náhodně, můžeme-li podobu svého života nějak sami utvářet.
Otázky jsou tedy moje: ptám se zde na spoustu věcí, týkajících se podstaty bytí a forem jeho projevu….dá se říci, že ilustrují moji snahu o pochopení účelu a smyslu nejen mojí existence v tomhle světě, ale i světa jako takového.
Odpovídá mi můj učitel. A jeho totožnost je právě důvodem oné zmínky o netradičnosti vzniku tohoto textu, dá-li se to tak nazvat: nevnímám ho totiž jako fyzickou bytost, ale jako vědomí, které ke mně hovoří z jiné roviny bytí, vědomí, které není ukotveno ve fyzickém těle. Toto vědomí se dá označit různými názvy - duchovní učitel, vyšší Já, nadvědomí, Mistr, nebo i jinak….a já nechám na každém z vás, kteří tento text čtete, abyste si sem dosadili to, co vám bude nejlépe vyhovovat. Protože jméno autora nezajišťuje kvalitu díla….ačkoli je pravda, že dílo může vypovídat o kvalitě autora.
Z toho důvodu alespoň pro mě je v odpovědích mého učitele nejdůležitější nikoli fakt od koho jsou, ale to, co mi ty odpovědi daly, jakým způsobem mě změnily. Přinesly mi ve své době velké rozšíření mého úhlu pohledu, a já ráda tyto informace předávám dál. Díky nim mnoho věcí nyní lépe chápu, a životní možnosti, které vnímám, jsou nyní mnohem obsáhlejší než kdy dříve byly. Od základu se změnil způsob jakým nyní prožívám svůj život, a měla-li bych tyto změny charakterizovat jediným slovem, byla by to v prvé řadě – svoboda. Tohle slovo pro mě má nyní též jinou náplň než dříve mělo, a dočtete-li tento text do konce, budete vědět proč…
Z těchto důvodů si nechci tyto informace a k nim se pojící energie nechávat jen pro sebe, když stejnou službu mohou prokázat i jiným. Je mým přáním a touhou, aby na vaší cestě pomohly i vám všem, kteří je budete číst. Vždyť čím větší míru poznání sebe sama – světa člověk má k dispozici, tím větší svobodu projevu mu toto poznání přináší…
Toto byl úvod můj……a nyní následuje úvod mého učitele.
Moji milí. Před vámi leží text, po jehož přečtení budete jiní. Budete-li číst pozorně, nezaujatě, a budete-li nad přečteným přemýšlet a uvažovat, a necháte-li energie skryté za těmito informacemi vstoupit do sebe a přeměnit vaši žitou skutečnost, pomůže vám toto dílo k lepšímu pochopení smyslu a účelu existence nejen vaší, ale i bytí jako celku.
Tento text je určen všem, kteří hledají; všem, kteří v hloubi duše cítí, že prožít svůj život pouze ve stylu zabezpečit rodinu, zestárnout a zemřít není cílem lidské existence.
Ne, moji milí, to skutečně není cíl, ale je to cesta k němu: nebo spíše onen život může touto cestou být - za předpokladu, že lidská bytost po ní jdoucí ví, že vůbec někam jde, a také má alespoň přibližné povědomí o tom, kam tato cesta vede, a proč se po ní ubírá.
Každý lidský život nabízí mnoho takových cest; všechny se sbíhají do stejného bodu, ovšem po některých z nich do tohoto bodu lze dospět rychleji než po jiných. Faktor jejich průběh urychlující je pak pouze ta skutečnost, nakolik po své životní cestě jdete vědomě. Je tomu tak proto, že pokaždé, stojíte-li před jakýmkoli rozhodnutím, nacházíte se na rozcestí. Na rozcestí mezi svou současnou úrovní vědomí, a možností pozvednout se ve svém vnímání o řád výš, rozšířit svůj úhel pohledu a tím i svoje možnosti. A jen tehdy, vnímáte-li před sebou jasně svůj cíl, můžete mezi těmito vám představovanými směry svobodně a účelně volit.
Svobodně volit – to znamená volit bez jakéhokoli omezení, volit, a mít při své volbě před očima skutečně všechny cesty, které se vám v okamžiku volby k dosažení vašeho cíle nabízejí. Z tohoto pohledu je svoboda věděním a nevědomost otroctvím, neboť tehdy a jen tehdy si budete moci říci, že vaše volba je svobodná, když budete s jistotou vědět, co volíte, proč to děláte, a jaké důsledky tato vaše volba bude mít: pak teprve vaše rozhodnutí nebude ovlivněno ničím jiným než vámi samotnými, bude to vaše vlastní volba.
Mnoho z vás, kteří hledáte svoji cestu, už začíná tušit, že obraz hmotného světa, který se před vaším zrakem každodenně otevírá, není až tak reálný, jak se na první pohled fyzickým smyslům jeví….a že není vše tak, jak vás ve škole učili.
Ne, moji milí, to opravdu není. Fyzický, hmatatelný svět je pouhým zrcadlem – zrcadlem vědomí. A plocha tohoto velkého zrcadla, kterým se odráží projevené bytí jako odraz vědomí Neprojevené Podstaty, se lomí do množství drobných, malých plošek, kterými do celkové podoby bytí zasahuje jedno každé vědomí všech bytostí, které v tomto projeveném bytí žijí. Všech bytostí – a tedy i vás, kteří tento text čtete. Každý z vás má své soukromé malé zrcadlo-přesnou podobu vašeho života, kterým se prolíná do onoho velkého Zrcadla, které nám všem dává možnost projevit se jako individualita – žít. Víte-li, jak se obraz v tomto zrcadle tvoří, a jak se s ním zachází, otevírá se pro vaši tvořivost tolik možností, že ani nebudete vědět, kam se vydat dřív, a jaký ze svých snů si uskutečnit.
Ukázat vám cestu k těmto možnostem z pohledu vlastní zkušenosti, z pohledu toho, který ji celou prošel, to je úkol, který jsem tímto textem na sebe vzal.
A v tomto úvodu bych těm z vás, kteří hledáte možnosti duchovního růstu a nejrůznějšími technikami na rozvoji svého vědomí pracujete, rád řekl několik slov.
Jak jistě dobře víte, aby jakákoli práce měla smysl, je bezpodmínečně nutné, aby byla jak kvalitní, tak i účinná. Proto se nyní začnu zabývat tématem kvality a účinnosti práce, kterou sami na sobě vykonáváte. Proč?
Abych odpověděl na tuto otázku, položím vám nejprve otázku další: jste za všech okolností naprosto spokojeni s prostředím vás obklopujícím a rovněž se všemi vztahy, které v něm prožíváte, dostali jste se do bodu vědomí, kdy vám nevadí nikdo a nic, a dokážete dopodrobna vnímat cestu vedoucí k jakémukoli svému cíli už v okamžiku, kdy jste si ho předsevzali?
Pokud odpovíte 'ano', už nemusíte tento text číst dál, protože znáte a v praxi prožíváte vše, co je v ní napsáno.
Pokud odpovíte 'ne', berte prosím tento text pouze jako jeden z mnoha možných úhlů pohledu, který vám na vaší cestě může pomoci tím, že ten váš dosavadní poněkud změní: otevře vám pohled na nové skutečnosti, a tím také rozšíří vaše možnosti.
Navážu nyní na vaši odpověď, že nejste za všech okolností spokojeni s prostředím a vztahy, ve kterých žijete, a detailněji rozeberu některé aspekty této problematiky.
Vztahy v jakékoli skupině společně žijících bytostí jsou výslednicí energií vás všech, kteří se jich účastníte; tudíž mají-li se nějakým způsobem změnit tyto vztahy jako takové, je třeba začít u samého základu: u změny orientace vědomí jednoho každého z vás. Mnoho z vás tuto nutnost změn cítí, ovšem máte často jen mlhavé povědomí jak by ty změny měly vypadat a čeho by se vlastně měly týkat...ve velké většině totiž podvědomě svou nespokojeností vyžadujete změnu po svém okolí, aniž berete v úvahu skutečnost, že vaše okolí je vaším zrcadlem. Toto zrcadlo pouze přesně odráží stav vašeho nitra, nic víc a nic méně než to, a pokud tedy chcete změnit svoje okolí, změna nejprve musí proběhnout ve vás samotných.
Vaše touha po změně je prvotní hybná síla onu změnu vyvolávající, až potud je váš přístup v pořádku. Aby ovšem tato energie působila co nejefektivněji, měla by být za prvé zaměřena do správného místa, a za druhé by v sobě měla nést přesnou informaci o svém účelu - tedy kam konkrétně má jít, co tam má dělat, a jakým způsobem: bez tohoto přesného zaostření se jí většina bez užitku vyplýtvá, ztratí se v chaosu, který jste neujasněností svého přesného cíle vytvořili.
Co je tedy váš cíl, moji milí? Víte to? Zkuste si nyní odpovědět na tuto otázku jak nejpřesněji dokážete, aniž byste dál pokračovali ve čtení tohoto textu. Chcete-li, můžete si i na toto téma udělat meditaci, a teprve až si budete naprosto jistí, otočte stránku a můžeme v této naší rozmluvě „na dálku“ pokračovat....
Ať už jste sami sobě jako osobnost v tomto bodě svého vývoje odpověděli cokoli, moji milí, předestřu nyní před vámi cíl, který má Všejednota skrze vás coby individualitu se projevující, a ke kterému tudíž míří vaše duše.....a tím je absolutní poznání.
Vím, tento termín mnohým z vás připadá velmi nekonkrétní, proto vám nyní ve zkratce předestřu několik faktů, které dost přesně zobrazují tento cíl i cestu, kterou se k němu jednotlivé duše ubírají.
Vše projevené míří zpět od bodu, odkud vzešlo - do neprojeveného počátku všeho bytí. Tento bod je jen jeden, ovšem jednotlivých 'uzlů' vědomí rozeznávajících sebe sama jako samostatné entity je mnoho...i vy mezi ně patříte. Jakým způsobem lze pro ně tedy dosáhnout cíle? Odpověď dává tento zákon: „V projeveném bytí nemohou existovat dvě jednotky vědomí naprosto totožné. Jakmile by dosáhly stejných energetických hodnot, automaticky splývají v jedinou bytost.“ Co z toho vyplývá? Splynutí s počátkem všeho bytí lze tedy uskutečnit pouze úplným ztotožněním s ním. A jak, jakým konkrétním způsobem to je možné?
Řešení se skrývá v samotném popisu podstaty neprojeveného počátku: je to bod, ve kterém jsou zahrnuty všechny možnosti projevu, ale právě proto že v něm jsou všechny, není projevená žádná z nich. Každá projevená jednotka vědomí včetně prvotního projevu se vyznačuje nějakou určitou konfigurací své konkretizace, kterou nemá žádná jiná jednotka vědomí: jakmile by jí dosáhla, splynuly by v jednotu, jak jsme si už uvedli výše. Jakým způsobem se tedy každá tato jednotka přibližuje zpět k prvotní neprojevenosti? Ničím jiným než tím, že se postupně zbavuje jednotlivých svých konkretizací, aby opět je v sobě zahrnula jako neprojevené možnosti....až je bude mít takto v sobě uschovány všechny, okamžitě se vrací zpět do neprojeveného.
Jak ale vypadá v praxi cesta, kterou se tento proces realizuje, jak ji lze vysvětlit tak, abyste tento poznatek mohli využít ve vašem životě?
Je to v podstatě velice jednoduché, moji milí: každá energie jíž jste do sebe poznáním zahrnuli se stává vaší součástí, kterou umíte používat a kterou dokonale ovládáte. Můžete ji použít a nemusíte - pokud se k tomu rozhodnete, leží ve vás jako neprojevená možnost, čímž jste ustálili tuto část svého vědomí do absolutního klidu nutného k vašemu sjednocení se s Podstatou. Až do sebe takto pochopením zahrnete všechny, dosáhnete tohoto svého cíle. A kolik vám k němu ještě zbývá, moji milí? Přesně tolik, kolik energií ve svém životě ještě neovládáte: pak ony ovládají vás, a vaše vůle nemá možnost je uvést do klidové hladiny. Jakmile tedy začne kterákoli z nich působit, okamžitě vypadáváte ze svého středu, z rovnovážné hladiny vibrující v souladu s Já Jsem – Neprojevenou Podstatou, i kdybyste vycvičením svého vědomí dosáhli umění se skrze už ovládnuté energie do tohoto bodu vědomí dostat. Trvale se v něm však udržíte až tehdy, když nebude existovat opravdu žádná energie, kterou byste neovládali. Dokud bude totiž ve stavbě energií tvořících podstatu vaší bytosti jediné takovéto slabé místo, vždy existuje možnost, že rozezněním této struny, rozhoupáním tohoto kyvadla se nedá do pohybu pouze určitá energie vámi ovládaná, ale vaše vědomí samotné. Proč? Protože se dosud nepovažuje v této části projevu za neprojevený počátek, odkud vycházejí všechny projevy jsoucna (realizované skrze rozštěpení prvotní energie na protiklady), ale pouze za jeden jeho pól: pak ho ukotvení jeho vědomí na kyvadle určité duality při její aktivaci okamžitě vytrhává ze středu, ve kterém se nacházelo.....
Promyslete si důkladně všechno, co jsem zde uvedl, moji milí, a vyvoďte z toho i patřičné důsledky pro svoji práci na sobě: vaším cílem je ovládnutí všech vašich energií skrze oproštění se od polaritního chápání reality, čili v konečném důsledku vaše dokonalé osvobození se od závislostí a lpění všeho druhu. V tomto informačním prostoru vám vkládám do rukou dostatek konkrétních nástrojů, které vám ve vaší práci pomohou, vám, zbývá tedy už jen vaše odhodlání je použít. Tam už ale končí moje možnosti, milí moji, protože já vám mohu jen pomoci vysvětlením či radou. Vlastní proces změny vašeho vědomí směrem k větší celistvosti už je zahrnut v oblasti, kam žádná jiná jednotka vědomí bez zpětných následků nemá právo vstoupit: v oblasti vaší svobodné vůle.
Vím, že mnozí z vás svým vnějším vědomím znáte všechna fakta která jsem zde vyslovil, ovšem skrze své dosud zastřené vědomí vyšších souvislostí nevnímáte do důsledků všechny jemné detaily celého procesu, které je nutné zvládnout, aby vše bezchybně fungovalo. Tento proces učení se jak najít a tedy i umět prožívat pravou realitu skrze přetváření sebe sama do podoby Já Jsem je velmi náročný na čas a trpělivost, zejména zpočátku, kdy síla ega je ještě příliš velká, a před probouzející se vědomí duše - vyššího Já zvolna se vynořujícího do stavu bdělého vědomí klade často závoje mnoha a mnoha iluzí, velmi dovedně je vydávajíce za pravdu, aby vědomí skrze ně bylo oklamáno a ego se nemuselo měnit a přetvářet.....
Moji milí, bdělost je tedy jedna z nejzákladnějších kvalit hledajícího, nemá-li sejít ze své cesty. Protože jedině bdělost vyúsťující do rozvinuté schopnosti rozlišování a reálného vnímání všech vlastností jeho osobnosti mu pomůže, aby rozeznal a pochopením důvodů vzniku odstranil každou z těchto iluzí, kterou ego před oči vědomí Já staví, aby zabránilo své změně, kterou chápe jako smrt a zničení.... Chcete-li, pomohu vám nyní znovu získat či poněkud zlepšit orientaci na vaší cestě poznání, kterou jste v mnohých případech z nejrůznějších důvodů ztratili.
Nyní, moji milí, se začnu ptát. Sami za sebe na tyto otázky odpovídejte, sami za sebe si určete podle těchto odpovědí svoji aktuální pozici v učebním procesu do kterého jste svým zrozením ve fyzickém těle vstoupili, a sami za sebe si vypracujte cosi jako 'účetní zprávu' vyhotovenou k přítomnému okamžiku. A pamatujte - tato zpráva má obsahovat obě strany mince, ne jenom jednu, tedy to, co už máte zvládnuté a zpracované; má v ní být i to, co ještě zvládnuté nemáte, tedy oblasti svého života, které dosud ovládají vás, namísto co byste vy ovládali je. A ještě jedno důležité upozornění: nehleďte v tomto účtování na druhé, neporovnávejte se s nimi ve smyslu kladném ani záporném, protože toto hodnocení se týká pouze a jedině vašich vlastních záležitostí, vašich vlastních energií, nikoho jiného. Není tím ovšem řečeno, že byste neměli pomáhat druhým svým vlastním viděním situace a pomoc od nich přijímat, naopak: v rámci sdílení se a rozvíjení vzájemné vstřícnosti na cestě poznání je to činnost maximálně vhodná a záslužná. Ovšem máte to činit pouze a jedině v tom případě, že druhý je ochotný naslouchat, a také takovým způsobem, který na jeho vnímání zapůsobí cestou lásky, nikoli cestou strachu. Pamatujte na tuto základní skutečnost, moji milí: energie každé bytosti ohraničené její svobodnou vůlí mají tvořit pro každého hledajícího na cestě ke Světlu nepřekročitelnou hranici, jejímž porušením na sebe přebírá veškerou odpovědnost za všechny následky, které tímto způsobem vzniknou. Jak jistě ale sami dobře víte, vědět něco a umět to používat jsou dvě naprosto rozdílné věci. Učíte se to, moji milí, a učíte se to všichni, vždyť nevíte-li kde jsou ony hranice, poznáte to až v okamžiku jejich překročení.
Proces učení sám o sobě pak má sice tu vlastnost, že vede k větší dokonalosti, ale jeho druhý atribut je zároveň přiznáním, že v některé oblasti svého života ještě dokonalí nejste - jinak byste se přece nemuseli nic učit. Nevyžadujte tedy prosím za každou cenu po sobě ani po druhých onu dokonalost, a netrestejte sebe ani ostatní svým nepochopením, odsouzením a výčitkami, kdykoli vás nebo vaše okolí nějaké nedokonale ovládané energie vynesou z rovnovážného bodu do určité polaritní výchylky. Je to přece ve vašem bodě vývoje přirozený stav, proto pomozte svému protějšku chápajícím a vstřícným přístupem - i z toho důvodu, že pokud jste se vy do této situace spolu s ním dostali, nebylo to náhodou. Tvoříte totiž duální protipól této výchylky kyvadla, jehož existence je k takovémuto projevu bezpodmínečně nutná: chyběl-li by jeden či druhý opěrný bod, výchylka by nikdy nemohla vzniknout.
První moje otázka tedy zní: jak často a jak hluboko se při hodnocení událostí vašeho života díváte do svého nitra? Povězte, moji milí - kdykoli vstoupíte do nějaké situace, posuzujete ji především skrze svoje okolí, skrze postoj ostatních k vám, nebo skrze svůj vlastní postoj, jemuž je vaše okolí pouze zrcadlem? Kam je obrácen v té chvíli váš zrak - vně vás, nebo dovnitř?
Milí moji, tato otázka má jeden velmi pádný důvod: uvědomte si, že vaše okolí je opravdu vaše zrcadlo, nikoli věrný obraz. Energie z okolí vnímané jsou tedy k těm vašim zrcadlově převrácené. Budete-li tedy působit svou energií nesouhlasu s něčím na změnu vašeho okolí určitým směrem, dosáhnete jediného účinku: zesílení působení tohoto aspektu vnějšku na vás. A proč tomu tak je?
Nerozeznáváte-li se dosud jako jednota se vším projeveným bytím a nechápete-li, že vy jako určitá konkretizace jste jedním pólem výkyvu kyvadla a vaše okolí druhým, tak tím, že se svým okolím nesouhlasíte, zaměřujete energie své pozornosti na onen váš vnější zrcadlový protipól, a tím způsobem výkyv tohoto kyvadla prohlubujete. Co ho naopak ustálí, lépe řečeno co ustálí vaše vědomí pohybující se v řetězu za sebou jdoucích inkarnací mezi dvěma póly projevu určité energie, to je vaše pochopení její jednotné podstaty, její sjednocení ve vašem vědomí do původní celistvosti. Podle pravidla ztotožnění se stejného se stejným se pak vaše vědomí v tomto bodě okamžitě odpoutává od té jedné polarity na kterou dosud bylo vázáno, a zaostřuje se do bodu jednoty, do bodu vědomí Já Jsem. Pochopili jste, moji milí?
A na toto mé sdělení naváže hned druhá otázka: co myslíte, jaký váš stav vědomí je signalizací, kde právě se v této trojnosti možností zaostření vašeho vědomí nacházíte, co vám pomůže k rozeznání, kde právě jste a kam případně povede vaše další cesta? Pamatujte – ve skutečnosti jsou možné pouze dva základní stavy vědomí: strach, a láska. Strach vás ukotvuje v jedné či druhé polaritě vaším odmítnutím a uzavřením se před tou druhou, láska vás otevírá, a sjednocuje tudíž do původní celistvosti to, co bylo rozděleno: aby skrze toto sjednocení vaše vědomí dosáhlo v tomto okamžiku bodu rovnováhy a harmonie, jednoty s Já Jsem....
Třetí moje otázka bude tedy znít: co děláte pro to, aby harmonie a láska byly ve vašem vědomí skutečně doma, nikoli pouze dočasnými hosty, kteří se odstěhují vždy, když nejste ochotni přijmout a pochopením se sjednotit s nějakou vám nepohodlnou energií ze svého okolí? Možná si řeknete: "Já už přece nic neodmítám, nejsem si vědom(a) nějakých nesrovnalostí, mám vše zpracované a vyřešené, nic a nikdo mi nevadí a nevím co bych na sobě ještě měl(a) měnit....." Moji milí, je tomu tak ale opravdu, nebo si to jen namlouváte? Též ignorování určitých věcí či lidí je odmítání, nikoli jen vystupňovanější nepříjemné pocity, které při kontaktu s nimi máte: v naprosté většině se totiž při hlubším zkoumání stejně ukáže, že toto ignorování mělo zakrýt tu skutečnost, že tyto nepříjemné pocity by u vás vznikly v tom okamžiku, kdybyste tyto věci či lidi přestali ignorovat, tedy jinými slovy kdybyste je vzali na vědomí. Chápete co tím chci říci, moji milí? Takto vznikly vaše bloky, které tvoří celé vaše podvědomí, a které vám brání ve vašem přímém kontaktu s vědomím Já Jsem: určité energie raději neberete na vědomí, než abyste si museli přiznat, že je dosud nejen nemáte vyřešené, ale že se vám do jejich řešení vysloveně nechce.....a proč vlastně, víte to?
Nastavil jsem vám nyní tímto textem hlubiny vašeho Já až před oči, moji milí, a z nich se na vás dívá jeden každý váš nezpracovaný problém. Řekněte, podíváte se mu do očí a budete ho řešit, nebo necháte ty oči zavřené a dále budete dělat, že je vše ve vašem přístupu k sobě i ke světu v nejlepším pořádku? Bojíte se snad, co v tom obraze uvidíte?
Odpovím vám, moji milovaní: pokud budete při tom pohledu na obraz sebe sama mít ve svým očích strach, spatříte i v něm strach - svou zosobněnou největší hrůzu a děs, tyčící se nad vámi a zasahující vás ranami studu a bolesti za všechno "špatné", co jste ve svém životě způsobili.
Ale budete-li mít v očích lásku, bezvýhradnou lásku sami k sobě a tudíž i k celému světu? Spatříte pak v tom pomyslném obraze rovněž lásku - bezvýhradné přijetí, teplo a hřejivou radost, přitakání životu a pocit absolutního bezpečí.... které zahojí všechny rány vaší duše v tom jediném nádherném okamžiku, kdy tímto pohledem na sebe bezvýhradně a s upřímným díkem přijmete sebe sama jako ten největší dar, který sobě, světu i Bohu dáváte už tím, že JSTE.....přesně takoví, jak se nalézáte v bodě Teď a Tady. Neboť veškeré rány duše….se dají léčit jedině láskou.
Milí moji, já vás takto vnímám - jako zosobněnou lásku se všemi možnostmi, které jsou skrze ni otevřeny. Tento můj pohled na vás je jako pomocná ruka vám se nabízející, ale rozpoznat ji, uchopit a využít ji už musíte sami, to já za vás učinit nemohu.
