17.3. 2005 - den velkych zmen (ze zápisu z mého mystického deníku)
Odjel jsem do Havlickova Brodu za Milou Rejlkovou na terapii odblokovani za pomoci tachyonu (zejmena TLC bars). Nejprve pomoci kyvadla zjistila muj stav caker (-zablokovanost, kapacitu), sedma je otevrena s kapacitou 120% (-coz znaci napojeni na vyssi vedomi), ctvrta a sesta se meni, ostatni vice ci mene zablokovane. Celkove procento toho, nez se spusti samoterapeuticky mysticky proces je 45% (tzn. jeste 5% a spusti se to). Pak jsem si lehnul na bricho na postel, kde byly zabudovany ztachyonizovane silica-disky a ja citil silne proudeni energie so aury a navic mi prislo, ze se se mnou postel zacala houpat. Mila zkousela stisknutim body na mych zadech, jestli me stisknuti boli a do jake miry (stupnice 0-10). Zjistil jsem, ze zada (a predevsim jejich leva cast znacici prijimani) je "skladistem radioaktivniho odpadu" neboli ze me bolelo skoro i sebemensi stisknuti. Mnohe jsem totiz drive prijimal, ale dostaval jsem to do sebe a neprochazelo to mnou, ale zustavalo to ve me (resp.jsem to zpracoval jen castecne, ze se mi to ulozilo v zadech). Navic se postupne zadove bloky zacaly stupnovat v podobe bolesti, jak vystupovaly napovrch. Mila mi zacala kreslit na zadech znaky, do jake miry me stisky boli a bylo toho tolik, ze ji snad z toho malem dosla fixa :-) Po kreslici fazi mi prilepila ztachyonizovane silica-disky a mineraly na telo a pak prikladala ztachyonizovane meridiany na bolestive body oznacene fixou. Prekvapenim pro me bylo, ze stacilo, aby kratce prilozila ztachyonizovany meridian na misto bloku v zadech a me bylo do breku (nakonec jsem nebrecel). Celkove vse ale byla spise jen priprava na dalsi terapii a tam uz si asi poplacu :-) . Pri lezeni jsem mel radu vizi - clovek, ktery mel v leve ruce hulku, kterou pak upustil (-jako ze ji nepotrebuje) ; slon ; mala divka v atletickem uboru udelala stojku a pak kotoul ; mistnost se starymi hodinami a krbem ; casto se objevovaly symboly luku a vystreleneho sipu na terc (jednou se terc zacal tocit a vzletnul vzhuru jako paraple). Zaroven jsem se ptal na radu otazek na me, tatu, Martina L., Baruv V., budoucnost lidi.
Po skonceni terapie jsem mel "rozorana zada" (-jako kdyz motyckou zkypris ztvrdlou zeminu, aby mohla dychat) - bolely, byly uvolneny ; Mila mi sundala ztachyonizovane predmety z mych zad a sesunula z nich energii ; tezkpadne jsem vstaval z postele, ale super. Mila mi dala docasne na krk svuj specialni ztachyonizovany krystal (-jez lze dostat pouze po kurzu Davida Wagnera). Sednul jsem si a byl jsem vyzvan, abych prozil energii ze shora dolu. Mel jsem vertikalne srovnane cakry, citil jsem na nohach teplo zhaveho jadra Zeme. Byl jsem polovysmatej a zacal jsem se hlavne smat, kdyz mi muj Mistr mi jasne rekl "Dobra prace" :-)) /-ted kdyz pisu tento odstavec 18.3. pri poslechu Lisy a vzpomenu na to, mam opet slzy na krajicku - ale spis jako dojetim a stestim/ . Posbiral jsem sve telo plne vystouplych bloku ve forme bolavych bodu na zadech a vydali jsme se s Milou na bus. Tam jsem Mile vratil ztachyonizovany priveskovy krystal a rozloucili jsme se. Byla to jen priprava na dalsi setkani, ale ... unbelievable .
Cestou busem jsem si chtel cist, ale byl jsem ve zvlastnim rozpolozeni (v originale "mood") - byl jsem polovysmatej a napul mi bylo do breku - jakoby dojaty a stastny a taky jsem citil bolave body na zadech. Poustel jsem si pritom Soundtrack cd Dival jsem se na auta jezdici kolem a Mistr nekolikrat opakuje "Je to Matrix" ; bylo mi trochu do place. zapsal jsem si k tomu : "Sem a tam auta jezdi" a nahle se smutny pocit zmenil ve vnitrni usmev : nas bus predjizdelo auto - jeli jsme vedle sebe a ja si v duchu rekl "Tak jed, predjed nas", a byl jsem z toho stastny jako kdyz koci pohani kone a jede s vetrem o zavod (-poslouchal jsem pritom theme z Forresta Gumpa). Vzpomnel jsem si, ze ty bloky jsou spatnymi rozhodnutimi z minula a bylo opet do place (poznamenal jsem si "spatne rozhodnuti - omlouvam se" a bylo zase lepe).
Mistr mi rekl : "Jsi krasny clovek, proto jsem s Tebou" a ja se zeptal "Jak Ti mam rikat ?" a on "Rikej mi treba Bambi" - byl jsem z toho happy :-)
Byl jsem cestou stale jakoby dojaty - usmival se a napul plakal.
Do rytmu hudby Marka Ishama (October Sky) mi prichazely slova : "Hledej sveho Pana tak rad jako ja ."
Jen jsem si vzpomnel na tema me Cesty a hledani a prislo mi do hlavy "Ty to najdes".
Do hudby soundtracku k Time Machine mi prichazelo zase opakovane "Vstavej".
Prijel jsem do Prahy a byl jsem hodnejsi, povznesenejsi. Ale taky jsem vedel, ze muzu jit niz, kdyz se tak budu chtit prepnout. Rekl jsem si, ze jestli pujdu okolo stanku, kde budou prodavat jablka, ze si jedno koupim a ze si nekoupim hamburgera. A tak se stalo a ja zjistil, ze zatimco hmburger je za 20, jablko stoji 6. :-)
Everything is illuminated.
